Ta zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Na internetových stránkách několika realitních kanceláří se na přelomu loňského a letošního roku objevil inzerát na prodej pozemku o rozloze 528 m² na Starém Spořilově. Říkáte si možná, že na tom není nic šokujícího. Nebylo by, kdyby se předmětný pozemek nenabízel s označením „stavební parcela“ a kdyby se nejednalo o zatravněný parčík se stromy a lavičkou na křížení ulic Severozápadní IV a Severní VIII. Od samého počátku vzniku Starého Spořilova tvořilo toto prostranství oddychovou zónu, bylo tak původními architekty a projektanty navrženo a po devadesát let k tomuto účelu také sloužilo.

Vlastníkem pozemku byl Státní statek hlavního města Prahy, který vznikl na konci roku 1988 a toho času je v likvidaci. To bylo důvodem, proč tato organizace od roku 2016 postupně v dražbách rozprodává svůj majetek - až přišel na řadu i pozemek, který je pro nás Spořilováky s respektem k historii tolik cenný.  Díky všímavým občanům, kteří mne na inzeráty upozornili, se podařilo dražbu zmařit a prodeji zabránit. Záležitost dostala rychlý spád, poté co magistrát neprodleně vstoupil do jednání se Státním statkem i dražebníkem a naše městská část dodala potřebné dokumenty. Výsledek se záhy dostavil a již v březnu tohoto roku podepsal magistrát se Státním statkem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví hl. m. Prahy. Jeho prodej je tak již definitivně zažehnán. Tím to ale nekončí. V současnosti se na Úřadu městské části Prahy 4 chystá žádost o svěření parčíku do naší péče, a tím by se měl tento příběh zapomenutého pozemku završit ku prospěchu místních obyvatel.

V době, kdy se záležitost řešila, jsem se vystříhala příležitosti zneklidňovat a bouřit občany bydlící v okolí nebo na někoho ukazovat prstem. Pokládala jsem za důležitější jednat co nejrychleji tak, aby nedošlo k nezvratnému vlastnickému převodu. Přestože si nemyslím, že by potenciálnímu novému majiteli kdokoli dovolil na místě zelené odpočinkové plochy vystavět panelák, zcela jistě by se záměr jakékoli stavby neobešel bez nervů všech zúčastněných, nepěkných tahanic a možná i dlouholetých sporů, během nichž by se o parčík nikdo nestaral. Teď je ale situace naštěstí úplně jiná a já věřím, že se dočkáme úpravy jeho vzhledu tak, jak jsme zvyklí z příkladně udržovaného Roztylského náměstí, které se nachází jen kousek od něj.  Tak na další šťastné konce!