Ve sporu mezi obcí Psáry a Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který se dostal až před Městský soud, byl hlavním problémem videozáznam uložený na webu obce, který obsahoval i osobní údaje bývalé ředitelky místní školy, včetně výplaty, aniž k tomu dala exředitelka svolení.

Psáry podle ÚOOÚ porušily zákon o ochraně osobních údajů kvůli nepřiměřenému zásahu do „práva na ochranu soukromého a osobního života“ bývalé ředitelky. Obec však namítala, že se žádného správního deliktu nedopustila a údaje zveřejnila v mezích zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle ní šlo o sdělení, jakým způsobem byly vynaloženy veřejné prostředky na veřejně přístupném jednání zastupitelů, kde se řešil další postup v uvedené kauze.

Obec připomněla, že videozáznamy z jednání zastupitelů zveřejňuje od počátku roku 2011. Tento způsob považuje za vhodnější než písemný záznam, který nemusí zachycovat doslovný průběh zasedání. Navíc, na rozdíl od ÚOOÚ, tvrdila, že do zápisů může nahlížet kdokoli a ne pouze lidé s obcí spjatí.

Soud dal za pravdu Psárům, když připomenul, že zveřejňování nahrávek jednání psárských zastupitelů na internetu je běžná praxe. Ve verdiktu soudu se píše, že „audiovizuální záznam přesným a úplným způsobem zachycuje situaci, které ze zákona může být přítomen naprosto každý, nejen občan obce“. I nahlížet do zápisů z jednání může podle soudu kterýkoli zájemce.

V čem je tedy rozdíl mezi Psáry a Prahou 4?

Problém Prahy 4 je v tomto případě komplexnější. Ten, kdo se alespoň trochu zajímá o rozhodování radnice největší pražské městské části a stejně tak i o dění na Praze 4, ví, jak je v současné době složité získat informace o rozhodnutí vedení městské části. 

Na internetových stránkách jsou sice uvedeny jednotlivé body jednání Rady městské části, ale například bez výsledného hlasování členů Rady MČ Prahy 4.

Dalším problémem v transparentním vedení radnice je nedostačující a neúplný systém dohledání výsledků hlasování Zastupitelstva na webu městské části. V odkazu, kde lze najít jména zastupitelů, najdeme sice informaci, jak dotyčný hlasoval, ale nikoliv další doplňující informace. 

Přitom by k jednotlivým materiálům ze zasedání Zastupitelstva stačilo například přiložit důvodovou zprávu. Obyvatelé „čtyřky“ se tak nemohou dostat k informacím, které se dotýkají přímo jich nebo jejich bezprostředního okolí. Pro srovnání se stačí podívat na web sousedních městských částí Prahy 10 nebo 11.

K tomu navíc obě městské části nabízejí svým občanům živý přenos ze zasedání zastupitelstva, případně jinou formu záznamu. Dokonce je možné si zpětně přečíst návrhy usnesení, protinávrhy nebo prezenční listinu z proběhlého zasedání zastupitelstva. Podobně je tomu například i na webu Prahy 6, který je nejlépe hodnocenou internetovou stránkou mezi weby pražských městských částí. 

Bohužel ani na jeden z výše uvedených běžných způsobů komunikace spadajících pod zákon o svobodném přístupu k informacím nenarazíme při sebedůkladnějším hledání na oficiálním webu Prahy 4 a nezdá se, že by se v nejbližší době mělo něco změnit. Nezbývá tedy nic jiného, než si počkat do příštích voleb a doufat, že po nich dojde k většímu zefektivnění vedení radnice a městské části a k efektivnějšímu způsobu vynaložení veřejných prostředků.