Končí platnost starého územního plánu a připravuje se nový – Metropolitní plán. Nový územní plán má mít nové všechno – od názvu po filozofii. Má být dvoúrovňový, obecnější pro celé hlavní město a podrobnější pro ty jeho části, pro které bude pořízení územního plánu nezbytné.

Řešeným územím má být opět celé hlavní město. Základní jednotkou mají být plochy – lokality, popsané především na základě shodného urbanistického charakteru. Tyto jednotky budou kategorizovány podle charakteru a významu v okolí (zastavěné, nezastavěné atd), podle převažujícího stávajícího a navrhovaného způsobu využití (zde se redukuje počet funkcí na čtyři) a podle míry stability (stabilizované, transformační, rozvojové).

Snahou nového územního plánu je urbanisticky a provozně harmonické území, bez chaotického rozvoje a bez extrémních nových nároků na infrastrukturu. Se slovy lze souhlasit, s obsahem je nutné polemizovat.

Momentálně je zpracováno a schváleno Zadání. V tomto stadiu předpokládá pořizovatel, že městské části a občané vyjádří svoje požadavky a náměty na zpracování. Především se jedná o požadavek na zpracování druhé úrovně Metropolitního plánu a ztotožnění s návrhem identických celků a mírou regulace výstavby.

Jak postupovat na Praze 4?

Pro území Prahy 4 byly, za minulé politické reprezentace, zpracovány „limity výstavby“. Po prověření by mohly sloužit jako základ budoucích regulativů. Je samozřejmě nutné vyloučit podezření z přípravy podmínek pro developery, musí jít vždy o ochranu urbanistické struktury, zeleně a spíše o zlepšení stávajícího stavu. V praxi to znamená změnu „limitů“ především v míře zastavění a výšky objektů. V tomto stadiu je nutné pečlivě naslouchat názorům starousedlíků a občanských iniciativ. Jejich názory a postoje vycházejí z důvěrné znalosti území a vždy obsahují racionální jádro.

Jako hlavní je nutné pojmenovat zásadní problémy území, definovat místa a celky, které považujeme za nedotknutelné, a případně vytipovat rozvojová území. Mezi požadavky by neměly chybět požadavky na infrastrukturu a občanskou vybavenost.

V zadání a v dokumentu „Duch plánu“ se ale skrývají důležité předpoklady, ke kterým je třeba se vyjádřit. Autoři Metropolitního plánu se domnívají, že stávající město není dostatečně husté, že v něm není dostatek činností. Musíme si položit otázku – skutečně chceme kompaktní městský útvar urbanizovaný od obzoru k obzoru? Není Praha tak půvabná i tím, že má místa, ve kterých zůstává zachována „země nikoho“ ? To se týká také sídlišť. Jejich největší hodnota je právě v dostatku místa, v zeleni, která vyvažuje přehlcenou výstavbu. Přimlouvali bychom se za zavedení koeficientu – plocha zeleně na obyvatele. Pak by se ukázalo, že na sídlištích zeleň spíše chybí. Cestu vidíme v hledání nových urbanistických center a předefinování veřejných prostranství. Centra sídlišť musí znovu najít svou společenskou funkci, bez heren a levných obchodů, a odpovídající architektonický výraz.

Přimlouváme se za vrácení důstojnosti vodě. Nejen břehy Vltavy, ale všechny potoky jsou pokladem přírody a jejich okolí vyžaduje důstojnou úpravu, aby mohly sloužit k procházkám a nebyly pouze odkladištěm odpadu. S tím souvisí požadavek na prostupnost území. Na Praze 4 jsou ideální podmínky pro vytvoření zeleného pásu od Kačerova do Braníka.

Hlavním úkolem je, v této fázi, zachytit možná ohrožení. Považujeme za nejdůležitější diskusi k umístění Dvoreckého mostu a situování nových ploch pro výstavbu. Protože urbanistické a dopravní zásahy mohou nezvratně zničit strukturu města, kterého si vážíme.

Autor: Jaromíra Eismannová, kandidátka do Zastupitelstva MČ Praha 4 za TOP 09 pro obvod 2 (Podolí)