Funkci takových obecních strážníků by měla v dnešní době plnit zejména městská policie a její strážníci. Mimochodem znáte osobně strážníka, který má na starost vaší čtvrť, nebo si vybavíte alespoň jeho jméno?

Žijeme ve velkoměstě, které je typické svým anonymním prostředím a relativně vysokou kriminalitou.

Některé jevy už bereme jako téměř normální. Vyjdete před dům, na parkovišti minete několik aut s rozbitým sklem a prokličkujete mezi hromádkami po čtyřnohých miláčcích vašich sousedů. Pokud vysklené auto není vaše a zvládnete s čistými botami dojít na nejbližší zastávku hromadné dopravy, možná vás překvapí skupinka postávajících, nebo i povalujících se individuí pod vlivem alkoholu nebo jiných látek.

O pár desítek metrů dál je služebna městské policie. Dva strážníci nasedají s úsměvem na tváři do auta. Ještě před tím rozdají pár „památečních“ lístků nešťastníkům, kteří pozdě večer nezvládli zaparkovat tak, jak by měli. Následně odjedou hlídkovat k přechodu pro chodce, kde sledují, jestli náhodou občané, kteří ráno spěchají do práce, nepřechází na červenou. Pořádek musí být, to je jasné. Toto není popis nějaké smyšlené situace, ale realita, se kterou se často setkávám já a možná i vy.

Ze všech stran, obzvláště v této době slyšíme o úsporách v té či oné oblasti. Úspory se týkají i městské policie. Na celé Praze 4, včetně Kunratic, máme v této době cca 125 městských strážníků. Strážníci nejsou všichni v stejnou chvíli ve službě, někteří mají dovolenou, jiní jsou nemocní, jiní mají v tu dobu povinné cvičení. V jednu chvíli je běžně v terénu na celou naši městskou část 15 až 20 strážníků.

Jakou činností se zabývají? Převážně je to řešení dopravních přestupků, jak mi potvrdil ředitel městské policie Praha 4. Ano, doprava je v naší čtvrti hustá, řidiči neukáznění a pokud někdo páchá přestupek, není možné to ignorovat a městská policie musí zasáhnout.

Co ale trápí občany víc? Troufám si říct, že většině lidí, kteří se denně po naší městské části pohybují nebo zde žijí, vadí bezdomovci na zastávkách, opilci, kapsáři, krádeže a vykrádání aut, drogově závislí, kteří se kumulují v okolí heren, kterých je v naší městské části víc a víc.

Policie nemůže být všude, obzvláště pak při současném počtu.

Co by ale stálo za zamyšlení, je efektivnější využití současných prostředků. Možnosti vidím například v jiném rozložení aktivit strážníků, kdy místo toho, aby se věnovali činnostem, které jsou pro ně „pohodlné“, například řešení špatného parkování, se budou více zaměřovat na jevy, které občany denně obtěžují v ulicích nebo jsou pro ně nebezpečné.

Toto ale vyžaduje změnu přístupu městské policie či spíše jejího vedení a otázkou je i motivace strážníků. Městská policie spadá do kompetence městské části. Jako politická strana bychom se v rámci našich možností měli snažit ovlivnit fungování městské policie tak, aby se občané cítili ve veřejném prostoru příjemněji a bezpečněji.