Strategické plánování

Přestože zákon 131/2000 Sb., o Hlavním městě Praze uvádí Program rozvoje jako jednu z klíčových pravomocí městských částí, ve skutečnosti je zpracovaných, schválených a zveřejněných dokumentů jako šafránu. Uvádějí je na svých webových stránkách především okrajové části města, jako Praha 14, Vinoř, nebo Zbraslav, pokud je známo, zpracovává se na Praze 3 a nebyl schválen na Praze 2. Čím blíže k centru města, klesá vůle samosprávy určit priority a jasná pravidla pro další vývoj ve všech oblastech. Možná je to tím, že zastupitelé nemají vyjasněné priority, nebo také tím, že v šeru se lépe daří neprůhledným obchodům. Je naprosto nutné stanovit priority vývoje ve všech oblastech - v dopravě, výstavbě, školství, zdravotnictví a sociální péči, v péči o zeleň a životní prostředí. Nejenže jsou programy rozvoje ve své analytické části hodnotným podkladem pro rozhodování, ale jsou také jasným signálem, kam se bude politika městské části ubírat. Voliči pak mají možnost implementaci programu kontrolovat. Základem strategického plánování je zapojení veřejnosti do procesu přípravy a uskutečňování strategických cílů. Včasné zapojení občanů do formulování zadání přináší nové pohledy a někdy i nová řešení. Bez ztotožnění lidí se strategií obce nelze dosáhnout úplného konsensu a naopak dobře připravené a projednané strategie dávají oporu a legitimitu pro rozhodování volených zastupitelů. V každém případě je třeba brát ohled na budoucí generace a plánovat tak, abychom jim nepřipravili neřešitelné problémy.

Strategický management

Koordinace řízení projektů městské části a Hlavního města Prahy – pojem, který zní velmi rozumně, ale v praxi je málo znám. Možná proto, že rozvojovou politiku řídí obvykle radní, jehož záměry jsou omezeny délkou volebního období a k ruce má úřednický aparát, který na kontinuitě není nikterak zainteresován. Odkládání problémů formou outsorcování dohližitelských funkcí a předkládání kontrolních zpráv, které stejně nikdo nečte, situaci neřeší. Typickým příkladem nekoncepčnosti jsou reakce na požadavky developerů na zástavbu různých volných prostranství. Samospráva většinou nemá představu, co by si přála a co se v okolí chystá. Proto jsou stanoviska k jednotlivým akcím a ke změnám územního plánu chaotická a nekoncepční. Na radnicích chybí profesionálové, kteří jsou schopni záměry projednat s veřejností, zkoordinovat různé zájmy a akce soustavně kontrolovat. Profesionalizace práce a možnost kontroly ve všech stádiích přípravy akcí je jedinou možností, jak zvýšit efektivitu aparátu a jak předejít škodám a omylům. Je třeba strategicky koordinovat a vyžadovat kontinuitu a veřejnou kontrolu.